ŠESŤÁCI NA NÁVŠTĚVĚ VE SVĚTĚ. KDE SE TOČÍ PENÍZE

S očima rozzářenýma touhou po poznávání hrou se žáci 6. A a  6.B ze 4. ZŠ v Plzni vrhli ke dveřím s nápisem: „Tisk bankovek“, přesně jak jim to poradila lektorka v úvodu interaktivní výstavy nazvané Jak se točí peníze, která má dětem nevtíravě a zábavně vštípit základy finanční gramotnosti. Několik herních zastavení, vhodně rozmístěných v kreativní zóně DEPA 2015, seznamuje žáky s tím, jak peníze vůbec vznikají, co je třeba vynaložit k jejich získání, jak udržet vyrovnaný domácí rozpočet či jaké možnosti nebo naopak úskalí přinášejí úvěry a nutnost jejich splácení. To vše vedle zamyšlení nad otázkou smyslu luxusu, příkladu krále Midase, kterého neučinil šťastným dar bohů, aby se vše, na co sáhne, proměnilo ve zlato či praktické možnosti darovat hrou vydělané fiktivní peníze na výcvik pejsků, kdy Česká spořitelna za každý dar dětí navýší ze svých zdrojů skutečnou částku na uvedený dobročinný účel.

Co všechno tedy výstava nabídla? Žáci si mohli vyrobit vlastní peníze s tím, že se seznámili s procesem jejich vzniku i principem ochranných prvků, používaných na bankovkách. Plastové platební karty se stanovenou částkou fiktivní desetikoruny bylo možné zhodnotit právě zde, v centrální bance. Pak už bylo na každém, zda se rozhodne nakupovat v obchodě, vydělávat další peníze například při natáčení videa nebo rýžování zlata. Ti, co mají rádi historii, se mohli pro změnu podívat do muzea a prakticky si v něm vyzkoušet, jak v pravěku probíhal výměnný obchod, tedy seznámit se s životem v době před vznikem peněz jako platidla. Další si navlékli připravená saka a stali se na chvilku bankéři, nabízejícími fiktivní půjčky. Než se ale někdo pro půjčku rozhodl, musel absolvovat krátké instruktážní video, promítané na obrazovku umístěnou mezi řídítka bicyklu upevněného k podlaze, pokud žák šlapal, video běželo, když polevil, zastavilo se. Cílem bylo poznání, že splácení úvěru může být někdy namáhavé jako šlapání do strmého kopce nebo na dlouhou trať. Kdo se nechal zlákat tajemnou kabinou s nápisem luxus, musel nejdříve investovat fiktivních dvacet korun do vstupného, aby se ocitl v prázdné místnosti, kde nebylo nic, co mohl očekávat, žádný nádherný nábytek či množství věcí, jen prázdno a možnost vyhazovat zde umístěné bankovky jedním z oken místnosti. Lektorka pak pozvala všechny šesťáky k figurce žáby, pomyslně sedící na prameni peněz, aby s dětmi rozebrala, co se jim v luxusu líbilo a co je zklamalo, co čekali a nedočkali se toho. Mnozí si tak mohli na vlastní kůži vyzkoušet jiný úhel pohledu na slovo luxus, než by je třeba běžně napadlo.

Nápaditých a vtipných zastavení bylo na výstavě více než dost, mimo jiné třeba finanční zoo, představující různé typy postaviček se zvířecími hlavami, tyto postavy pak představovaly různé situace, ve kterých se člověk, když se stane součástí finančního oběhu, může ocitnout. Na konci se pak mohl každý rozhodnout, jestli přispěje zmíněnou fiktivní částkou, kterou získal u jednotlivých zastavení, na dobročinný účel, tedy k výcviku slepeckých vodících psů a poté mu u posledního zastavení lektorka vyjela výpis fiktivního účtu, který zachycoval všechny peněžní operace, tj. co žák „vydělal“, utratil, jak velký je zůstatek na jeho účtu v rámci hry. Každý rovněž dostal pracovní sešit, který vtipně a s množstvím obrázků shrnoval to, o čem měla žáky výstava poučit. Devadesát minut ve světě točících se peněz uplynulo jako nic a nadšení školáků dokreslovaly i spontánní výkřiky, že se budou muset na výstavu podívat ještě jednou třeba o víkendu s rodiči.