Exkurze do Tábora

Naše exkurze do Husitského muzea v Táboře se uskutečnila 22. listopadu. Den sice nebyl úplně ,,jako malovaný" , ale nezmokli jsme, nezmrzli, ani neuvízli  v blátě jako křižáci, takže nakonec vlastně docela ideální. Cesta byla poměrně dlouhá, ale zvládli jsme ji skvěle - bez jediné ,,zdravotní" zastávky! Po příjezdu jsme prošli kolem táborského hradu a věže Kotnov až na Žižkovo náměstí, kde byl první cíl naší cesty - Husitské muzeum. Absolvovali jsme program, při kterém nás paní lektorka nejprve rozdělila do čtyř týmů. Zvolili jsme si mezi sebou hejtmany, a ti si sestavili svou skupinku. V těchto družstvech jsme pak procházeli celým muzeem a plnili různé aktivity. Po zhlédnutí krátkého filmu o předhusitské době jsme sestavovali myšlenkovou mapu, pátrali po původu a významu záhadných předmětů v gotickém sále, který je po Vladislavském 2. největší v naší republice, a hlavně - zabojovali jsme si proti sobě jako v pravé husitské bitvě. Křižáci měli koně, štíty, meče a jejich velitel dokonce pěkně těžkou drátěnou košili a helmu. Husité byli vyzbrojeni svými improvizovanými zbraněmi jako sudlice, tarasnice, hákovnice a cepy, ale hlavně - měli husitský vůz a hejtmana s palcátem. Bojovalo se velmi opatrně a s citem, takže bitvy týmů skončily naštěstí bez ztrát na životech. Po programu v muzeu jsme si prošli táborské podzemí, které dříve sloužilo nejen jako úkryt před požáry a skladiště potravin, ale bylo využíváno i pro méně obvyklé účely. Viděli jsme zde třeba komůrku upravenou jako chlév pro drůbež a dobytek, středověkou hospodu a nebo dokonce místnost pro trvalé bydlení chudých. Po rychlé procházce městem jsme odjeli k druhému cíli naší cesty - na místo bitvy u Sudoměře, kde Žižka porazil velkou přesilu královských vojáků díky využití okolního terénu, a poprvé zde použil vozovou hradbu. Prohlédli jsme si toto památné místo a hlavně velmi působivou - 16 metrů vysokou Žižkovu sochu. A teď už se můžeme těšit na další výpravu za poznáváním naší země, která nás čeká na jaře.